Když méně je někdy více, aneb neplatnost směnky na obzoru!

Ačkolikv se může titul zdát zavádějící, tak věřte, že ve směnečném právu platí zcela jistě, aspoň co se týče rámečků, resp. že rozdělní směnky formou vodorovných a svislých čar může způsobit neplatnost.

Nejvyšší soud ČR se v rozhodnutí sp. zn.  29 Cdo 5250/2009 ze dne 18.8.2011 rozhodl, že vlastní směnka byla neplatná, a to s odůvodněním, že jakkoli z grafické podoby směnky nelze dovodit, že výstavce umístěním jednotlivých údajů do rámečků sledoval jejich vyloučení (vynětí) z textu listiny, je zřejmé, že podoba a rozvržení rámečků (tvořených řadou svislých a vodorovných čar), včetně předtištěných náležitostí směnky vlastní a do těchto rámečků vepsaných údajů, činí text směnečného prohlášení (při čtení po řádcích zleva doprava a shora dolů) nesouvislým, důsledkem čehož je nevyhnutelný závěr o neplatnosti směnky.

Pro doplnění uveďme i argumentaci Vrchního soudu, který uvedl, že sice žádné ustanovení směnečného zákona používání rámečků v textu směnečné listiny nezakazuje , nicméně zdůraznil, že text směnečné listiny musí být vždy určitý a ucelený . Inkriminovaná směnka je však řadou svislých a vodorovných čar rozdělena na rámečky, které směnečný text rozdělují tak, že z něj činí řadu navzájem nesouvisejících údajů . V případě podpisu výstavce pak vyloučil jeho krycí funkci ve vztahu k ostatním údajům, když je od nich oddělen výrazným a ostrým rámečkem , zcela vydělujícím podpis z textu směnečné listiny.

Vzhledem k výše uvedenému a také k velmi rigidnímu pojetí obsahu směnky je nutné vždy splnit veškeré náležitosti na její obsah stanovené v zákoně č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, a rovněž díky uvedené judikatuře i dbát na rozvržení různých rámečků v textu směnky, kdy platí pravidlo označené v názvu článku, kdy méně, je naopak více.

Nevíte si rady se směnou nebo proti Vám někdo směnku použil a nevíte, jak se bránit? Obraťte se na naši kancelář, rádi Vám pomůžeme!